Osmoderma barnabita (Motschulsky, 1845) – Páchník hnědý
Čeleď: Scarabaeidae
Dospělí jedinci dosahují délky přibližně 24 - 30 mm. Tělo je robustní, oválné, hladké. Barva bývá tmavohnědá až černohnědá s jemným kovovým nebo lesklým nádechem. Na štítu je patrných několik výrazně viditelných vystupujících lišt (zvláště u samců) a je jemně tečkovaný. Krovky jsou s nevýraznými rýhami a na okrajích mívají rezavé chloupky. Spodní strana těla je většinou černá, skoro bez chlupů. Tykadla jsou krátká a zakončená typickým lamelovým vějířkem.
Dospělci (imaga) se objevují v letních měsících, zpravidla od května do září. Nejčastěji bývají k zastižení v červenci a srpnu. Dospělci jsou velmi málo aktivní a neochotně létají. Zpravidla neopouštějí mateřskou dutinu, pokud nemusí. Aktivita je primárně soumračná až večerní a noční, ačkoliv v některých oblastech mohou být aktivní i přes den na osluněných kmenech. Osmoderma barnabita je saproxylofágní druh - vyžaduje staré duté stromy s velkým objemem rozkládajícího se dřeva uvnitř kmene, ideálně se sypkým, rozkládajícím se dřevem (tzv. "červený trouch"). Preferuje jasné, osluněné dutiny, často ve výstavných solitérních stromech, alejích, parcích, bývalých pastevních lesích či v krajině s rozptýlenou vegetací. Má rád dutiny ve střední a horní části kmene s průměrem kmene minimálně 50 cm. Vyžaduje stabilní mikroklima (teplotu a vlhkost). Dává přednost dubům (Quercus), bukům (Fagus), lípám (Tilia), vrbám (Salix), topolům, jilmům (Ulmus) a také ovocným stromům (hrušeň, jabloň, slivoň). Druh má rozsáhlý palearktický areál, vyskytuje se v mnoha zemích střední, východní a jihovýchodní Evropy, od severu Itálie až po střed evropské části Ruska. V ČR se vyskytuje velmi lokálně na celém území - vyjma horských oblastí - především v nižších a středních polohách. Největší počet lokalit je na jižní Moravě, ve východních Čechách, na Třeboňsku, v Polabí, Poodří a v údolí velkých řek. Dospělí brouci se živí jen velmi málo. Občas olizují vytékající mízu z poraněných stromů, ale nejsou aktivními konzumenty. Jejich hlavní rolí je rozmnožování.
Dospělci se objevují od května do září. Páření probíhá během tohoto období, často v blízkosti nebo uvnitř mateřské dutiny. Samice kladou vajíčka, kterých je okolo 30, přímo do trouchu uvnitř dutin starších listnatých stromů. Vývoj larvy je několikaletý, trvá minimálně 3 až 4 roky. Larvy se živí výhradně rozkládající se dřevní hmotou (trouchem) v dutinách starých, živých stromů. Trouch musí být ve správné fázi rozkladu (tzv. červený trouch). Vzrostlé larvy se na podzim nebo na začátku zimy kuklí. Vytvářejí si oválné kokony slepené z trouchu a vlastního trusu, které bývají přilepeny ke stěně dutiny. Metamorfóza (přeměna) probíhá následující jaro. Dospělci se líhnou uvnitř kokonu. Imaga velmi zřídka opouští „rodnou“ dutinu. Dospělí brouci létají jen krátké vzdálenosti (maximálně několik desítek až stovek metrů), pokud vůbec.
Druh je považován za tzv. deštníkový druh („umbrella species“) - tedy za druh, jehož ochrana zároveň pomáhá chránit celou řadu dalších druhů saproxylického hmyzu, které využívají podobné staré duté stromy jako biotop.
Zdroj obrázku: Borowiec
